Má vaše dítě poruchu attachmentu?

Za některými nevysvětlenými a nepochopenými poruchami chování stojí psychickou deprivací vzniklá porucha připoutání (v angl. attachment). Diagnostikovat poruchu attachmentu však není vůbec snadné. Aby bylo možné určení takové diagnózy, je nezbytné, aby dítě podstoupilo důkladné a komplexní vyšetření akreditovaným a řádně vyškoleným odborníkem.

Kontrolní seznam, volně přeložený z www.center4familydevelop.com, v žádném případě není nástrojem pro určení klinické diagnózy reaktivní poruchy připoutání nebo komplexní posttraumatické stresové poruchy. Může však napomoci v identifikaci oblastí možného problému. Pokud kontrolní seznam projdete a zjistíte, že jste zaškrtli několik (více než cca pět) bodů, vaše dítě může mít obtíže, které budou vyžadovat odbornou pomoc. Přidává-li se k těmto několika bodům ještě jeden z posledních tří bodů, vaše dítě může mít problémy v oblasti připoutání (může trpět poruchou attachmentu).

Podrobnější informace můžete získat v našem článku Attachment: o důležitosti citového pouta v životě, o jeho poruchách a možnostech léčení.

Označte položku, jestliže se daný problém objevuje opakovaně nebo hodně často.

UDÁLOST
Moje dítě provokuje či zraňuje ostatní děti nebo je k nim kruté.
Moje dítě si neumí udržet přátele na dobu, která by odpovídala jeho věkové úrovni.
Moje dítě není ve škole tak úspěšné, jak by mohlo být při o malinko větším úsilí.
Moje dítě mne odstrkuje nebo ztuhne, když se ho pokouším obejmout, s výjimkou případů, kdy ode mě něco chce. Tehdy se umí chovat láskyplně a přítulně.
Moje dítě se dlouho hádá, často kvůli nedůležitým nebo hloupým záležitostem.
Moje dítě má velkou potřebu všechno kontrolovat.
Moje dítě je nadměrně ostražité.
Moje dítě se chová neuvěřitelně nevinně nebo předstírá, že věci nejsou ve skutečnosti tak špatné nebo že nejde o tak velký problém, když je chyceno při nějaké nedovolené činnosti.
Moje dítě dělá nebezpečné věci – např. utíká, skáče z okna nebo dělá další věci, při kterých se může zranit. Zdá se, že moje dítě nevěnuje pozornost tomu, že by mohlo být zraněno.
Moje dítě záměrně láme nebo ničí své věci nebo věci druhých.
Zdá se, že moje dítě necítí vinu jako jiné děti jeho věku, když je přistiženo při něčem špatném.
Moje dítě je impulsivní. Zdá se, že je neschopno odolat věcem, které chce udělat.
Moje dítě provokuje a zraňuje zvířata nebo je k nim kruté.
Moje dítě krade věci, které patří druhým, nebo se s nimi vytahuje – pro to, jak k věcem přišlo, má neuvěřitelná, neobvyklá nebo podezřelá vysvětlení.
Moje dítě si bere věci rádo tajně, bez dovolení, ačkoli by je mohlo mít, kdyby se zeptalo.
Zdá se, že moje dítě se neučí ze svých chyb, přirozených následků nebo trestů (pokračuje ve svém chování navzdory následkům).
Moje dítě vytváří falešné zprávy o zneužívání nebo zanedbávání. Pokouší se získat od druhých sympatie anebo nás dostat do problémů tím, že si stěžuje, že ho zneužívám, nedávám mu najíst a nezabezpečuji jeho základní potřeby.
Zdá se, že moje dítě nepociťuje bolest, když se zraní, a odmítá nechat se od kohokoli utišit.
Moje dítě obvykle o věci nežádá, ale poroučí a vyžaduje.
Moje dítě lže – lži se často týkají jasných nebo absurdních věcí nebo záležitostí, u kterých by bylo jednodušší říci pravdu.
Moje dítě často poroučí ostatním dětem i dospělým.
Moje dítě hromadí jídlo nebo ho krade, případně má jiné neobvyklé zvyky týkající se jídla (jí papír, samotný cukr, nejedlé věci, polotovary, čokoládu na vaření apod.).
Moje dítě často odmítá oční kontakt, když se o něj dospělí snaží.
Moje dítě má dlouhotrvající záchvaty vzteku.
Moje dítě bez přestání „breptá“, opakovaně se dotazuje na věci, které nedávají smysl, mumlá nebo mu není rozumět, když mluví.
Moje dítě je náchylné k „nehodám“ (často se zraňuje) nebo si stěžuje na každou malou bolest (vyžaduje neustálou pozornost).
Moje dítě se chová roztomile a je okouzlující, aby donutilo ostatní dát mu, co chce.
Moje dítě je přehnaně přátelské k cizím lidem.
Moje dítě zakládá ohně nebo je ohněm fascinováno.
Moje dítě dává přednost násilným animovaným filmům a pořadům nebo hororovým filmům (bez ohledu na to, zda je má od vás dovolené nebo ne).
Moje dítě bylo zneužíváno/zanedbáváno během prvního roku svého života nebo několikrát změnilo hlavního pečovatele v průběhu prvních několika let svého života.
Moje dítě strávilo v ústavu delší dobu než první rok svého života.
Moje dítě bylo adoptováno později než ve dvanácti měsících věku.

Označili jste celkem 0 bodů, z toho 0 z posledních tří.

Zdroj: materiály k semináři o attachmentu, o. s. Amalthea